Často se setkávám s dotazem na nějaký univerzální lék na všechno, co je dobré mít v cestovní lékárničce.
Podotýkám, že malou cestovní klasickou lékárničku (již vybavenou), kterou si můžete běžně zakoupit beru na všechny i ty jednodenní výpravy do přírody.
Její takovou kouzelnou součástí je však v mém případě tinktura z dubové kůry. Jinak též známá jako dubové kapky, či dubovky.

 Radši tohle použiju, neb lidská blbost je nevyzpytatelná: Disclaimer: Popisuji zde pouze osobní zkušenost, při zdravotních potížích a před užíváním doplňků výživy se vždy poraďte se svým lékařem! 

Výroba dubových kapek

K výrobě dubových kapek se používá sušená dubová kůra, která je běžně k sehnání v lékárnách, bylinkářstvích a na mnoha e-shopech.
Pokud si chcete vyrobit „echt“ dubové kapky, vyzkoušejte sběr dubové kůry z mladých výhonků větviček na jaře před vyrašením listů. Doporučují se větvičky o průměru do 3 cm.

Na jeden díl sušené dubové kůry nebo dubových pupenů (já používám 2/3 kůry a 1/3 pupenů) se používá 5 dílů alkoholu.
Pokud jedete na přesnost, tak na 10 g sušené hmoty patří 50 ml alkoholu.
Louhujeme při běžné pokojové teplotě cca 14 dní. Během louhování je vhodné 2 x denně lahvičku řádně protřepat. Po 14 dnech přefiltrujte hotovou tinkturu do tmavé sklenice. Osobně se mi osvědčil k filtraci klasický papírový filtr na překapávanou kávu.

Ještě se vrátím k použitému lihu. Osobně používám na výrobu tinktur buď 80% konzumní líh nebo čistou 70% vodku. Suroviny jsou běžně k sehnání i na e-shopech. Konkrétně na dubovky, zejména s přihlédnutím k tomu, že si je občas stříknu do nosu, používám právě tu vodku 70%.
Slabší alkohol nechci používat, neboť se píše, že silně antibakteriální působení je zaznamenáno u alkoholu nad 50%. Zejména viry se s alkoholem moc nemají rádi. Alkohol poškozuje bílkovinnou strukturu a pokud tam započítáme  ještě účinek tříslovin (dubová kůra), je z toho smrtonosná metabolická past pro mnoho breber.

Užívání dubových kapek

Běžně literatura uvádí 20 kapek dubové tinktury 3x denně. Tato dávka je většinou počítána na hmotnost člověka 60 kg. To znamená 1 kapka na 1 kg tělesné hmotnosti za den. Tento vzorec bych však použila max do 90 kg. Nejsem si jistá, zda by to 150 kg pořízek s dávkováním nepřehnal.
Dubové kapky používám hlavně na treku a to na základě osobních zkušeností s nepříjemnými událostmi, které se mi občas přihodí a dokáží znepříjemnit výlet.
S čím se nejčastěji na týdenní túře potkávám? Drobné odřeniny, začínající bolest v krku, lehké virózky, průjem, bodnutí hmyzem, opar nebo při bolesti zubů.

Praktické využití dubových kapek

Drobná poranění: dubové kapky mám v malé lahvičce s rozprašovačem. Na odřeninu prostě dubové kapky nastříkám. Je to skvělá desinfekce a navíc hezky zastavuje krvácení.

Bolesti v krku: Opět používám lahvičku s rozprašovačem. Normálně si nastříkám do krku podobně jako třeba Stopangin nebo ty ostatní šmakulády co prodávají v lékárnách na bolení v krku. Z dubovek mám však neskutečně lepší pocit.

Průjem: Tady používám s úspěchem výše uvedené dávkování 3x denně 20 kapek a zapíjím černým čajem. Když jsem cestovala např po Albánii a počítala jsem s občerstvením na horských vesničkách, užívala jsem dubové kapky preventivně. Mimo klasického panáka slivovice od tety z Kunovic po ránu.

Opar: Hned jakmile mě začne svědit ret a čuju, že mi může opar vyskočit. Svědící místo zastříknu dubovkama. Jednou jsem to zanedbala a opar se mi fest rozjel, ale i tak jsem dubové kapky použila. Výrazně se mi zkrátilo trápení s nateklou hubou.

Ucpaný nos: Tady upozorňuji, že je to skutečně jen pro otrlé, ale výsledek vynikající. Když jsem se jednou převalovala ve spacáku na Velké Fatře s ucpaným nosem, občas jsem si vstříkla dubové kapky do nosu, zase tím rozprašovačem. Málem jsem si cvrkla do svých merino kalhotek, ale nos se mi krásně protáhnul a spalo se mi mnohem lépe. Pokud si pamatuji tak rýmka brzy přešla a domů jsem se vrátila zdravá s čistým nosánkem.

Bolestivý zub: Jedno z největších prokletí při cestování, kdy nemáte přístup ke svému zubaři. Tady se mi hodně osvědčilo při bolestivém zubu moudrosti namočit zubní kartáček (používám na radu svého zubaře ten nejjemnější ultrasoft) do dubových kapek a jemně jím ráno a večer po čištění zubů bolavé místo potírám. V dubovkách musí být asi ve spojení s alkoholem nějaká tlumící látka, protože bolest se značně ztiší. Po návratu z vandru však musel moudráček nakonec stejně pryč.

Tak si myslím, že s výše uvedenými lapáliemi jste se při treku nebo dovolené u moře potkal snad každý a od příště si do lékárničky nezapomenete přibalit lahvičku dubových kapek.

Děkuji za sdílení mého článku, pomůže mi to při další tvorbě. Hodně štěstí a zdraví na cestách přeje Míša
Zdroje:

SEMENOVA, Anastasia. Praktická výroba bylinných tinktur. Olomouc: Fontána, c2007. ISBN 978-80-7336-330-7.
DUGAS, Dionýz. 500 nejlepších receptů lidové medicíny: [bylinkový receptář od nejstarších časů po současnost. Ostrava: Knižní expres, 2007. ISBN 978-80-7347-035-7.